adam a eva
Loudalka pomáhala mamince v kuchyni vařit a trošku u toho mlsala. Vypila hodně sladkého mlíčka a pak dostala chuť na třešně. Prosila o ně maminku. Ale maminka jí řekla, že to nejde. Kdyby ty třešně teď snědla, bolelo by ji bříško. Za chvíli přišla Loudalčina kamarádka Šmejdilka. Obě si pěkně hrály. Šmejdilka najednou povídá: „Tvoje maminka má v kuchyni třešně!“ Loudalka řekla: „Jenomže teď je nesmím jíst. Mamka říkala, že by mě bolelo bříško.“ Ale Šmejdilka na to: „Určitě tě bříško bolet nebude, to jen maminka tě možná nemá ráda a nechce ti ty třešně dopřát. A možná je chce sníst sama!“ Loudalce to začalo vrtat v její želví hlavičce a nakonec své kamarádce uvěřila. Začala si doopravdy myslet, že mamka ji nemá ráda. No a když je to takhle, tak si ty třešně sním sama. Počkala, až maminka odběhne do jiného pokoje a honem vzala misku s třešněmi a přinesla ji. Obě kamarádky si pochutnaly, svědomí jim ale říkalo, že to nebylo správné. Šmejdilka radši hned odešla domů, než na to maminka přijde a nechala Loudalku samotnou. Loudalka byla smutná nejen kvůli výčitkám, že neposlechla maminku a věděla, že se bude zlobit. Opravdu jí začalo bolet bříško. Celý den proseděla na nočníku a bylo to moc strašné. Večer byla celá uplakaná a viděla, že maminka je taky smutná. „Mami, moc mě to mrzí, že jsem tě neposlechla a dokonce jsem si chvíli myslela, že mě nemáš ráda,“ řekla Loudalka. Maminka jí odpověděla: „Mě to taky moc mrzí, žes mi nevěřila a že sis ublížila. Když ti něco někdy zakazuji, tak to je jenom proto, že tě mám moc ráda a nechci, aby sis ublížila.“ | ||
Loudalka o tom hodně přemýšlela a když večer tatínek otevřel Bibli a četl příběh o prvních lidech, tak ji to napadlo! Už první lidé Adam a Eva si nechali namluvit, že je Pán Bůh nemá rád. Přišel za nimi Boží nepřítel v podobě hada a začal jim nalhávat: „Pán Bůh nechce, abyste byli šťastni, chce si nechat to nejlepší pro sebe!“ A tak také Pána Boha neposlechli a od té doby už na světě nebylo tak dobře a hezky. Ale Pán Bůh nepřestal mít lidi rád. Slíbil jim Zachránce a taky jim ho doopravdy poslal. Poproste pěkně tatínka nebo maminku, aby vám o tom z bible přečetli. | ||